Grafické karty GeForce společnosti NVidia

Společnost NVIDIA Corporation se zabývá výrobou grafických čipů, grafických karet, čipových sad i celých základních desek. Společnost sídlí ve městě Santa Clara v Silicon Valley státu Kalifornie . Jde o hlavního dodavatele integrovaných obvodů používaných do čipsetů základních desek , grafických procesorů (GPU), a herních konzolí .
Společnost byla založena v roce 1993 a v současné době patří mezi největší společnosti ve svém oboru. Proslavila se především svými grafickými kartami GeForce a Quadro a také čipovými sadami nForce.
Název NVIDIA pochází ze španělského envidia, což znamená závist.

V roce 2000 NVIDIA skoupila jednoho z největších výrobců grafických karet konce 90. let – firmu 3dfx . V roce 2005 společnost získala firmu ULI Electronics, do té doby dodavatele součástek pro konkurenční ATI Technologies . Dalším velkým obchodem byla koupě firmy Hybrid Graphics v roce 2006 . O NVIDII měl v roce 2006 zájem druhý největší výrobce procesorů firma AMD . Ta se však nakonec rozhodla zakoupit konkurenční ATI , kvůli tehdejší nabízené ceně společnosti a nedohodnutí mezi prezidenty společnosti. NVIDIA měla v tu dobu velmi povedenou řadu 8800GTS/GTX/Ultra, která momentálně vedla trhu, tudíž i cena společnosti byla nadsazena nad mez, za kterou bylo vedení AMD ochotno ji koupit. V únoru 2008 NVIDIA koupila firmu Ageia, která vyrábí akcelerátory fyziky (PPU - Physics Processing Unit) pro fyzikální engine PhysX . NVIDIA se rozhodla dále speciální akcelerátory nevyvíjet a soustředila se na podporu tohoto enginu ve svých nových grafických kartách.

 




NV1, NV2 - První produkty firmy NVIDIA.
RIVA 128 a RIVA 128ZX – první produkt kompatibilní s Microsoft DirectX
RIVA TNT a RIVA TNT2 – podpora OpenGL
NVIDIA GeForce – grafické karty pro osobní počítače
NVIDIA Quadro – pro vysoce kvalitní grafické pracovní stanice
NVIDIA Tesla – GPU pro vysoce výkonné systémy
NVIDIA Tegra – technologie pro PDA a mobilní telefony , případně notebooky

GeForce - označení modelů grafických karet určených do stolních počítačů. Zasouvají se většinou do standardizovaných slotů PCI-E x16-x1 (dříve AGP ). TDP u nejvýkonnějších karet je až 300 W . NVIDIA zde používá strategie vytvoření velkého monolitního jádra s "vysokým výkonem" a od něj odvozuje zbytek modelů.

Quadro - profesionální grafické karty mají speciální BIOSy a jsou zkoušeny a certifikovány na profesionální programy. Kvůli tomu je jejich cena vyšší. Jde o standardní čipy GeForce . S koupí je vázaná nadstandardní podpora, speciální ovladače a další.

Tesla -  čipy s podporou DirectX 11 jsou založeny na nové architektuře Fermi, která je více uzpůsobena právě pro výpočty například pomocí CUDA. Výpočetní možnosti byly ale v případě nového čipu značně rozšířeny, podporovány jsou různé API i jazyky, mezi kterými nechybí C, C++ , Fortran , OpenCL či DirectCompute. Díky technologii Nvidia GigaThread Engine nabízí rychlejší přepínání mezi jednotlivými úlohami, včetně lepšího řazení vláken.

Tegra - RISCová platforma určená pro trh smartphonů , PDA a netbooků . Je realizovaná jako system-on-chip , který inkorporuje procesor , grafickou kartu , severní a jižní most . Jako CPU slouží procesor z rodiny ARM .

Čipsety

Čipsety nForce vyvíjí na obě hlavní platformy AMD i Intel . Dříve byly vyhledávány pro svůj dobrý poměr cena/výkon . Dnes už jsou okrajovou záležitostí i na platformě AMD, kde dřív proti ATI byla silně dominující.

Technologie

SLI - SLi (Scalable Link Interface) umožňuje propojení více grafických karet a získat tak vyšší výkon. V současné době nVidia vyvíjí klasické SLi se dvěma kartami. Technicky lze propojit i více než dvě karty, a to až 8 zároveň běžících karet, ale toto už není oficiálně podporováno samotnou firmou. Technologii SLi získala nVidia zakoupením společnosti 3dfx Interactive . Konkurencí je CrossFire od společnosti AMD .

CUDA - jde o způsob, jakým nVidia využívá své grafické čipy pomocí CUDA (Compute Unified Device Architecture) k počítání i jiných než jen grafických výpočtů. Je to konkurence k AMD APP / AMD FireStream od společnosti AMD.

PhysX - na CUDA je postaven i PhysX, výpočty fyziky pomocí GPU . Díky vyššímu specifickému výkonu GPU . PhysX dokáže akcelerovat kapaliny, látky, postavy, destrukce a další.Původně vyvíjela firma Ageia, kterou odkoupila firma NVIDIA.


Historie vývoje GPU

Rok 2000 NVIDIA měla v oblasti 3D grafických akcelerátorů jasnou převahu. Na trhu měla již od srpna roku 1999 modely grafických karet GeForce 256. Čip NV10 se jako první v historii mohl pochlubit označením GPU (Graphics Processing Unit) a zajišťoval plnou podporu specifikací Microsoft DirectX 7.0 a OpenGL 1.0.

Rok 2001 uveden nový grafický čip NV20, základním modelem postaveným na tomto čipu se stal hi-endový GeForce 3.
Rok 2002 uvedena nová řada grafických karet GeForce 4 jako čtvrtá generace grafického čipu GeForce společnosti nVidia a dělí se na výkonnější řadu Ti a řadu MX
Rok 2003 uveden nový čip NV30 a GeForce FX 5000, v hrubém výkonu srovnatelný s R300. Byl to první čip s  podporou DirectX 9.
Rok 2004 vydán nový hi-endový grafický čip NV40 a GeForce 6000, ten jako první přinesl podporu DirectX 9.0c spolu se Shader Modelem 3.0. Standartně už podporoval AGP 8x grafické rozhraní. V srpnu 2004 byl vydán čip NV43, který tak do mainstreamu a low-endu přinesl podporu DirectX 9.0c. a byl prvním nativním PCI-Express čipem NVIDIE
S příchodem řady GeForce 6 vznikl i systém propojení dvou grafických karet na jedné základní desce. NVIDIA systém nazvala SLI.

Rok 2005 uveden nový čip G70 a GeForce 7000, technologicky však vycházel z minulé generace NV40
Rok 2006 uvedena nová generace mikroarchitektury nazvaná Tesla, nový grafický čip G80 a řada GeForce 8000. Čip svou komplexností a výkonem doslova změnil význam grafického hi-endu. Přinesl podporu DirectX 10 spolu se Shader Modelem 4.0. G80 uvedl do praxe tzv. unifikovanou architekturu, což zjednodušeně znamená, že namísto vertex a pixel pipeline obsahoval tzv. Stream procesory (SP).
Rok 2007 uveden nový čip G92 a nová řada GeForce 9000, čip technologicky vycházel z velice povedené a stále ještě nejvýkonnější architektury G80, přinesl ale samozřejmě řadu změn a vylepšení.
Rok 2008 uveden nový grafický čip G200 a nová řada GeForce 200.  Čip G200 se stal v dosavadní historii nejvýkonnějším a díky své ploše 576 mm2 také zdaleka největším desktopovým grafickým čipem. Zůstala zachována podpora DirectX 10.0 API spolu se Shader modelem 4.0.
Rok 2009 NVIDIA vydala sérii 100 určenou výhradně pro OEM. Byly to karty postavené na čipech G92, 94 a 98, což byly v podstatě přejmenované čipy série 9000.
Rok 2010 NVIDIA představila novou architekturu grafických karet nazvanou Fermi,  nový grafický čip GF100 a vydala novou řadu GeForce 400 Series.
V listopadu 2010 na trh vstoupil nový grafický čip GF110 a GeForce 500.
Rok 2011  
Rok 2012 vydána nová architektura Keppler, čip GK 100 a GeForce 600 Series.
Podobně jako AMD i NVIDIA se zaměřila na přeznačování starých čipů, které nepatří mezi grafiky architektury Kepler.
Rok 2013 nové jádro GK 110 a uvedení GeForce 700 Series. Zároveň uvedena nová karta se jménem  GeForce GTX Titan.
Rok 2014 NVIDIA představila GeForce GTX 900 s novými čipy Maxwell  a přeskočila tak generaci GeForce GTX 800.
Rok 2015  
Rok 2016

Společnost NVIDIA představila GeForce GTX 1000 s novými čipy Pascal. Nový výrobní proces 16nm FinFET+ nabídly daleko lepší poměr výkonu a ceny než grafické karty s čipy Maxwell.

Stránky této společnosti naleznete na adrese http://www.nvidia.com.